Hromnice Značka
Prvá stránka.
Dokopy: 5 článkov.
▐ Zverejnené: 02/02/2026
![]( "Stritene – Stritenije – Stretnutie Pána: Ako oslavovali Hromnice Rusnáci z Haliča / Galícia (Řehoř, 1910)")
« Stritene – Stritenije – Stretnutie Pána: Ako oslavovali Hromnice Rusnáci z Haliča / Galícia (Řehoř, 1910) »
ZNAČKY: Citát – Zima – Hromnice – Kresťanstvo – Ježiš Kristus – Panna Mária – Folklór – Rodoľubstvo – Slovania – Ruthéni – Rusnáci – Rusíni – Galícia
« Posvěcení hromniček koná se přede mší způsobem obvyklým v katolické církvi; kněz jda tlumem, kropí do zástupu, který po tu chvíli má svíce pozvednuty jako palmy o květné neděli. Krátce přede mší lid vzájemně rozžíhá si svíce a rozžaté třímá je do konce mše. A že valné věřících přistupuje na Hromnice k zpovědi, rozsvěcují sí hromničky v čas přijímání. Obě dívky, vybírající vždy v neděli a ve svátek mezi lidem krejcary k účelům kostelním; na Hromníce odloží své hromničky v sakristii, aby je nezhašené opět přejaly po dokonané obchůzce. Za hromničné mše září na oltářích svíce nové a všecky. Po návratu z kostela hromnička vsune se za obraz, odkud snímá se jen za bouřky proti hoživým mrakům, k odvrácení neštěstí a plane pak na stole, nebo v ruce osoby šepotající modlitbu a šoulající se s ní po světnici. Umírajícímu vtiskuje se rozžatá hromnička do dlaně, aby lehčeji a dřive skonal (Volkov, okres Lvov). (Řehoř, s. 87) »
ZDROJ: ŘEHOŘ, František. Marianské dny Rusínů v Haliči. / Slovanský Přehled (Sborník statí, dopisův a zpráv ze života slovanského). 12. ročník (XII.), Praha (Rakúsko-Uhorsko) : Česká akademie věd a umění, 1910. Pôvodná studnica: Knihovna Akademie věd ČR, Praha.▐ Zverejnené: 02/02/2026
![]( "Prečo sa Hromnice nazývajú sviatkom očisťovania Panny Márie (Fryč, 1898)")
« Prečo sa Hromnice nazývajú sviatkom očisťovania Panny Márie (Fryč, 1898) »
ZNAČKY: Vianoce ║ Citát – Zima – Hromnice – Kresťanstvo – Biblia – Ježiš Kristus – Panna Mária – Pokora – Služba – Folklór – Rodoľubstvo – Slovania
Rovnako aj vysvetlenie, prečo majú priamu súvislosť s Vianocami, pôrodom – narodením Ježiša Krista, a teda uzatvárajú vianočné obdobie:
« Dle zákona Mojžíšova byla každá žena israelská porodivši pacholátko nečistou po sedm dní; po uplynutí sedmera dní mohla domácími věcmi se zanášeti, za ne čistotu v předešlé míře považována nejsouc. Ale do svatyně nesměla aniž věcí Bohu obětovaných (na př. při obětech pokojných) požívati se jí dovolovalo. Když 40 dní a tudy veškeren čas očisty přešel, byla matka israelská povinna ve svatyni očistnou obět přinésti a sice na oběť smírnou holoubátko a na obět zápalnou jehně roční: byla-li chudobna zastupovalo jiné holoubátko místo jehněte. Tomuto zákonu podrobila se Bohorodička i narozený Bohočlověk, nejsouce přece jakožto nejčístší povinni, očistě se prodrobovati; aby nám dali příklad pokory a poslušnosti. O příhodě, vztahující se na svátek hromnic, vypravuje nám evangelium takto: „I přišel (Simeon) v duchu do chrámu. A když uváděli dítě Ježíše rodiče jeho, aby učinili za něj podle obyčeje zákona, tedy vzal jej on na lokty své a chválil Boha a řekl: ‚Nyní propouštíš, Pane, služebníka svého, podle slova svého v pokoji; nebo viděly oči mé spasení tvé, které jsi připravil před obličejem všech lidí, světlo k zjevení pohanům a k slávě lidu svého israelského. (Fryč, s. 28) »
ZDROJ: FRYČ, F. Původ svátků. / Hlídka (Měsíčník vědecký se zvláštním zřetelem k apologetice a filosofii) – Číslo 6, Červen 1898. 15. ročník (XV.), Brno (Rakúsko-Uhorsko) : Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 1898. Pôvodná studnica: Moravská zemská knihovna v Brně.Zdieľanie: bystroumny.sk/pomedzi/preco-sa-hromnice-nazyvaju-sviatkom-ocistovania-panny-marie-fryc-1898/
▐ Zverejnené: 01/02/2026
![]( "Hromnice: Sviečky „hromničky“ – Pripomienka „pravého Svetla“ a okamihu zasvätenia Ježiša Krista jeho osudu (Ondrej Dučman, 1866)")
« Hromnice: Sviečky „hromničky“ – Pripomienka „pravého Svetla“ a okamihu zasvätenia Ježiša Krista jeho osudu (Ondrej Dučman, 1866) »
ZNAČKY: Umenie – Citát – Zima – Hromnice – Kresťanstvo – Ježiš Kristus – Panna Mária – Folklór – Rodoľubstvo – Slovania
« Božské dítě, jemuž při narození andělé Boží čest a chválu pěli, k němuž pastýřové Betlemští s radostí chvátali, jemuž králové z východních krajin s pokorou se kláněli: koná dle slov dnešního sv. evangelia, neseno jsouc od panenské Matky své, prvou pouť do chrámu Božího, do domu Otce nebeského. S vroucí radostí vzal bohabojný Simeon Pacholátko nebeské na lokty své. Jakmile je spatřil, nežádá si nic jiného, než smrť. Vidělť zajisté toho, jenž byl očekáváním národův; drželť na loktech svých toho, skrze něhož měla požehnána býti všecka pokolení země. Smrtelné oči Simeonovy vidí toliko slabé dítko, ale duch jeho zří v budoucnosti Božské skutky Jeho. Protož velebí sv. stařec v prorockém nadšení to Ditko jako světlo ku zjevení národů, a právem; nebo co jest slunce naší zemi, to jest Ježíš životu lidskému. Co Simeon pravil v pravdě a skutečnosti, to nám připomíná Církev při dnešní slavnosti v obraze a podobenství. Známo vám, nejmilejší, že se dnes světí svíce, jež zoveme hromnice. Svíce tyto svěcené, jež se dnes při slavném průvodu a při službách Božích ke cti Boží roznětí a rozžaté v rukou drží, mají nám býti upomínkou na toho, jehož nazývá Simeon světlem k zjevení národů, a o němž praví sv. Jan, že jest „pravé světlo osvěcující každého člověka, přicházejícího ha tento svět.“ (s. 47) »
ZDROJ: MUŽÍK, Antonín. Kazatelé slovanští (s pomocí několika bratří duchovních). Praha (Rakúsko-Uhorsko) : Kněhtiskárny Cyrillo-Methodějské, 1875. Pôvodná studnica: Národní knihovna České republiky – Knihovní fondy a služby, Praha.▐ Zverejnené: 01/02/2026
![]( "Hromnice – Definitívny koniec vianočného obdobia: „Plesaj, Sion, Kráľ židovského národa vchádza prvýkrát do chrámu!“ (Lennartz, 1936)")
« Hromnice – Definitívny koniec vianočného obdobia: „Plesaj, Sion, Kráľ židovského národa vchádza prvýkrát do chrámu!“ (Lennartz, 1936) »
ZNAČKY: Citát – Zima – Hromnice – Kresťanstvo – Ježiš Kristus – Panna Mária – Materstvo – Pokora – Služba – Folklór – Rodoľubstvo – Slovania
« Sviatok Očisťovania P. Marie (2. februára):
Prvé obdobie sviatkov cirkevného roka, ktorý oslavuje tajomstvá detinstva nášho Pána, Ježiša Krista, končí sa sviatkom Očisťovania P. Marie, ači „Hromnicami“. Hoci udalosť‘, ktorá je predmetom dnešného sviatku, spadá do detinstva Spasiteľovho, stala sa totiž, keď mal ešte len 40 dní, jednako zdá sa ona priechodom zo sveta radostného do sveta žalostného. Radosťou bolo pre Izraela a pre celý svet, keď‘ Pán a Spasiteľ’ náš po prvý raz vchádzal do chrámu svojho, aby náboženstvo Starého zákona, ktoré bolo len predobrazom, premenil v pravé náboženstvo Zákona nového. Radosťou bolo pre Simeona a Annu, že svetlo sveta, spásu národov, slávu Izraela uvidieť a objať mohli. Ale bolestným bolo pre samé najsvätejšie Dieťa, že bolo zasvätené Bohu ako obetný baránok, ktorý svojou krvou musí zahladia hriechy sveta. Bolestným bolo pre panenskú Matku, že meč, ktorý raní jej Syna, prebodne aj jej srdce. Preto sviatok Očisťovania P. Marie zaviera vianočné obdobie sviatkov, v ktorom P. Maria prežíva najčistejšie radosti materinské. Maria sa podrobila tomuto mojžišovskému zákonu, z poslušnosti a poníženosti, lebo ona, najčistejšia a najsvätejšia, nebola povinná sa mu podrobiť.
S istotou môžeme tvrdiť, že ako vo východnej, tak i v západnej cirkvi, všade, kde 25-ho decembra svätili sviatok Narodenia Krista Pána, spomínali si 2-ho februára i túto udalosť z jeho života. V rímskej cirkvi tento sviatok menoval sa „Predstavenie“ alebo „Obetovanie Ježiša v chráme“ aj „Očisťovanie P. Marie“ alebo „Hromnice“. Vo východnej cirkvi pomenovali ho „Sviatkom stretnutia sa” alebo „Sviatkom kráčania v ústrety” z ohľadu na to, že starec Simeon a starenka Anna, vedení Duchom svätým prišli do chrámu aby videli očakávaného národov a chválili za Boha. Ustanovením cirkevnej synody v Chalcedone sviatok r. 451 uvedený bol v Jeruzaleme a r. 526 už aj v Antiochii. Zásluhou Justiniána I., ktorý nasledujúci rok nastúpil na grécky cisársky trón, tento sviatok rozšíril sa celej gréckej cirkvi. – V rímskej cirke stalo sa tak za pápeža Gelaziusa r. 494. Dnešné posviacanie sviec je neskoršieho pôvodu; uvedené bolo až v XI. storočí s poukázaním na starozákonnú predpoveď: „Hľa, prichádza do chrámu svojho svätého panovník a pán! Plesaj, Sion, a raduj sa a ponáhľaj sa v ústrety Pána svojho. (Lennartz, s. 74-75)“ »
ZDROJ: LENNARTZ, Joseph. Cirkevný rok v jeho sviatkoch a zvykoch. Trnava (Česko-Slovensko) : Spolok svätého Vojtecha, 1936. cca. 114 strán. Pozn.: Do slovenčiny spracoval Dr. Jozef Buday. Pôvodná studnica: Národní knihovna České republiky, Praha.▐ Zverejnené: 01/02/2026
![]( "Hromnice: „A hneď príde do chrámu svojho Pán, ktorého vy hľadáte…“ (František Vrobel, 1941)")
« Hromnice: „A hneď príde do chrámu svojho Pán, ktorého vy hľadáte…“ (František Vrobel, 1941) »
ZNAČKY: Umenie – Ilustrácia – Citát – Zima – Hromnice – Kresťanstvo – Ježiš Kristus – Panna Mária – Folklór – Rodoľubstvo – Slovania
« Dnes každý, i děti mimo své modlitby v zkřehlých rukou nesou po jedné svíci. Budou se světit hromničky. Překrásná chvíle, slavená snad už od nepamětných dob snivého pohanství a přejatá církví v pořád nejčistších, poesií zářících, všední život nevšedně okrašlujících a proto lidu blízkých, proto lidu nutných srdce povznášejících, mysl občerstvujících s nevyrovnatelným půvabem a láskou přírodu i lídi posvěcujících slavností celého roku. Hromnicemi jako by končila tmavá vláda zimy a po vší zemi tisícerými jiskrami světel začala probleskovati tucha velikého, sluncem a vůní rodící se země prolitného dne. Kdesi za hranicemi prvními hlaholy hrdla zdraví skřivánek svou rodnou zem. Farníci už posedali a poklekali
– v plném počtu tísnil se jich v chrámu Páně mrak. Dnes nebylo kázání – nebylo výkladu písma. Světily se jen hromničky, hovořily jejom jejich zlaté plamínky. Na oltáři jich ležel celý svazek, děti všechny měly po svíčce, a ženy i báby – nebylo ruky, která by nedržela v prstech bílý její sloupeček; svíčka se chvěla i v rukou osmdesátiletých stařenek, třesoucich se snad už naposled v mrazivém průvanu Hromnic. Posvěcené svítit budou duším umírajících. (s. 170) »UPOZORNENIE: Ilustračný obrázok aranžoval, retušoval, zrenovoval a obnovil „Bystroumný“, čím sa výrazne zlepšila jeho ostrosť a celková vizuálna rovnováha.
ZDROJ: Mrštík, Alois; Mrštík, Vilém. Rok na vsi II. – Kronika moravské dědiny (Prosinec – Leden – Únor). Praha (Česko-Slovensko) : Novina, 1941. 217 strán. Pôvodná studnica: Národní knihovna České republiky – Knihovní fondy a služby, Praha.
